Svátek má: Beáta

Politika

Velikost textu:

Jiří Baťa: Hegemon kauzy Vrbětice: Naivita

Jiří Baťa: Hegemon kauzy Vrbětice: Naivita

Už samotné bombastické vystoupení představitelů vlády pánů Babiše a Hamáčka a jejich sdělení o „údajném“ vyšetření, resp. odhalení pachatelů exploze muničního skladu ve Vrběticích ruskými agenty bylo hodně naivní.

Jiří Baťa
23. září 2021 - 06:20

Sdělit výsledek několikaletého „vyšetřování“ a říct, že explozi způsobili dva ruští agenti GRU Miškin a Čepiga, jejichž identita byla vyfabulována z nějakých fotografí, pořízených na anglickém letišti bylo na českou BIS nejen skandální, směšné, tristní, ale také trapně naivní. Tvrdit, že k pachatelům vedou všechny stopy, ale neprokázat to žádnými důkazy, je hodno hlášení Josefa Švejka svému nadřízenému, npor. Lukášovi. Jedním slovem trapas, píše v komentáři Jiří Baťa.
     
Vyšetřování, resp. prokazování viny údajných pachatelů prý pokračuje, ale jak z informací vyplývá, vyšetřování se poněkud „zadrhlo“, je na mrtvém bodě. Problém je, že pokud se zjistí, že pravděpodobní pachatelé trestného činu žijí či se zdržují mimo Česko, je zapotřebí požádat tamní úřady, aby je vyslechli. Tato praxe je v případě klasických kriminálních činů, resp. těžkých zločinů běžná a zpravidla druhá strana žádosti vyhoví. Ne tak ale v případě, jedná-li se o činy, kde  takovou činnost překrývají politické záležitosti, jako je tomu v případě Vrbětic.

Naivita našich vyšetřovatelů v čele s plk. Koudelkou je fakt obdivuhodná. Je zřejmě naivně přesvědčen, že vyjádření české strany o pachatelích exploze muničního skladu ve Vrběticích ruská strana vezme jako holý fakt, podlomí se jí kolena a bude čekat, až česká strana zahájí ve této věci šetření proti dvěma ruským agentům bezpečnostního orgánu, který má nejen stejný charakter jako BIS, ale jde o jednu z nejelitnějších sekcí tajné služby GRU. Je sice pravda, že naše strana může ruskou stranu o „vytěžení“ obou agentů požádat, ale to je tak asi všechno, protože druhá strana není povinna či nemusí žádosti vyhovět.
    
Je také hodně naivní se domnívat, že by ruská strana naší žádostí vyhověla a oba jmenované agenty vyslechla, aby se tak eventuálně potvrdilo, případně vyvrátilo podezření, že to bylo oni, kteří sklad vyhodili do „luftu“. Nabízí se  ovšem otázka, zda byla taková žádost ruské straně vůbec předána, neboť to dosud nikdo z obou zainteresovaných stran nepotvrdil. Je také otázka, zda k tomu vůbec dojde, protože podat žádost o vyslechnutí znamená postoupit druhé straně také jisté skutečnosti, které by měli oba údajní pachatelé při výsleších potvrdit nebo vyvrátit. Jenže česká strana žádné takové zjištění, které by mohly být podkladem k výslechu nemá a pokud nějaké má, jsou spíše úsměvné a naivní, než relevantní.
     
Bylo, resp. je také velmi naivní se domnívat, že v současných vzájemných napjatých vztazích mezi oběma stranami by ruská strana byla ochotna naší žádosti vyhovět , neboť (díky anti ruské politice vůči RF) je ČR považována za nepřítele Ruska. Nebo si snad plk. Koudelka myslí, že oni musí našemu požadavku vyhovět? Je zřejmé, že šéf BIS je na rozpacích, jestli má žádost o vyslechnutí agentů poslat či ne. Ten trapas už tu jednou byl a riskovat jeho opakování  pan plukovník zřejmě nehodlá. No jo, ale co s tím?
      


Nejen selský rozum, ale i sama prekérní situace vzájemných vztahů mezi oběma stranami vyvolává potřebu korektního řešení vrbětické kauzy. Česká strana, která bez důkazů obvinila dva ruské agenty z teroristického aktu ve skladě munice ve Vrběticích, by se měla ruské straně diplomatickou cestou pokorně omluvit, jak tomu v mezinárodních vztazích bývá. Tomu by se snad bylo možné vyhnout v případě, že BIS disponuje nezpochybnitelnými, zcela průkaznými důkazy, usvědčující ruské agenty z teroristického činu. Pokud je známo, zatím s ničím podobným BIS nedisponuje a vyšetřování má pouze trapný charakter antiruské provokace.


Má-li plukovník Koudelka schopnosti či předpoklady diplomata-gentlemana přiznat trapný omyl omluvit se ruské straně,  je otázka. Neopodstatněné obvinění dvou ruských agentů se totiž netýká jen údajné teroristické akce ve Vrběticích, ale bez přímých důkazů jsou titíž agenti GRU také obviňování ze spáchání teroristických výbuchů v Bulharsku, potažmo z pokusu o vraždu otravou dvojitého ruského agenta Skripače a jeho dcery v Salisbury. Dokonce se ozvaly informace, že ke dvěma „travičům“ v Salisbury Angličané našli i třetího, údajně jejich šéfa! Nebyl nakonec také ve Vrběticích, když byl jejich šéfem? Kdož ví, třeba i to ještě  pan plk.Koudelka nakonec zjistí!
     
Z toho vyplývá, že v dané situaci činnost obviňovaných ruských agentů má značný mezinárodní rozsah, což by v případě přiznání a omluvy pana plukovníka Koudelky mělo u jeho přátel v CIA (USA) velmi negativní ohlasy. Pokud by se však BIS a plk. .Koudelkovi podařilo prokázat vinu ruským agentům, významně by stoupla nejen prestiž BIS, ale také jeho (naděje na hodnost generála) a pánové Babiš a Hamáček by si konečně mohli zhluboka oddychnout a utřít zpocené čelo. Má to však jeden velký háček. Zatím se nic takového (to je prokázání viny na základě předložených důkazů) nestalo a bylo by, resp. je také naivní se domnívat, že k tomu vůbec kdy dojde. Ale v každém případě je tzv. „mičuda“  na naší straně a chce-li naše BIS a pan plk. Koudelka vinu ruských agentů dokázat, má co dělat. Ovšem je dost naivní si myslet, že se mu to podaří. Z vody se dá, kromě čaje, vařit jen velmi těžko. A čaj, ten je hodně slabý k tomu, aby se s ním dalo jako s důkazem operovat, končí komentář Jiří Baťa.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)